KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
VYSOČINA
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Destinační management
 
Příroda a její ochrana
  Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
Kultura, zábava, sport
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
Památky a zajímavosti
  Památky UNESCO
Památkové rezervace
Památkové zóny
Hrady a zámky
Památky a architektura
Církevní památky
 
Turistika a volný čas
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Pohádkové regiony
 
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 
Království perníku

Zástěrovy mapy (1771–1777)

Antonín Felix Zástěra (Anton Felix Zastiera, Antonius Zastiera, † 1777 Pardubice) byl přísežný zeměměřič.

Do funkce zemského měřiče byl instalován 2. ledna 1750.

Zatímco u nejstarších zemských měřičů nejsou žádné doklady o studiu, Antonín Felix Zastěra je zachycen v matrikách Filosofické fakulty Karlovy univerzity.

V roce 1751 pro účely ocenění nakreslil mapu pozemností náležejících ke dvoru Herálec. V letech 1751–1753 zpracoval jako hraběcí zeměměřič pro nucenou dražbu šternberského panství 11 indikačních skic, včetně podrobných popisů všech nemovitostí patřících k panství. Z těchto map pochází například nejstarší známé vyobrazení hradu Český Šternberk s již dostavěným dolním zámkem, se (zaniklou) první hradní branou, severním válcovým bergfritem o výšce pěti pater, západním hradním parkánem, předsunutou jižní baštou a protilehlým altánkem a budovami v zelinářské a ovocné zahradě na protějším pravém břehu řeky Sázavy a také jediné známé zpodobení Pelíškova mostu S vyobrazením byl pořízen i podrobný popis jednotlivých dvorů s jejich vybavením: dvůr Čejkovice s pivovarem, Šternov, Měchnov, Dalovy, Dálkovice, Zdebuzeves, Poříčko s mlýnem a sklárnou, Otryby, Pelíškův Most a městečko Divišov.

Záznamy o Zástěrově působení se dochovaly v archivu města Kašperské Hory ohledně dlouhodobého sporu, který město vedlo se sousedními majiteli vimperského panství Malovci z Chýnova o zlatonosné lesy v okolí Kvildy. V rámci sporu bylo vytvořeno několik map zemských měřičů, první již v 16. století. Královské město trvalo na správnosti měření ze 16. století, Malovci chtěli uplatnit své nároky pomocí nových měření. 22. dubna 1752 Jan Ignác Prinz, účetní mincmistrovského úřadu, oznamuje, že zeměměřič Zástěra má přijet na místo a učinit na žádost pana Malovce nová měření. Následně se však objevuje zpráva, že vyměřování prováděl v roce 1752 jiný měřič – Jan Alois Kolbe. 16. července 1755 se zemský prokurátor Karel Kašpar Debra vyjadřuje k některým výdajům spojeným s novým vyměřením pozemků a zanesení do mapy, pro zeměměřiče Zástěru. Většina je zaplacena, což vyvrací tvrzení krajského hejtmana. 17. července 1755 pan Mikuláš Malovec z Chýnova píše krajskému úřadu, že pokud neuznává závěry komise vedené prokurátorem Debrou, má si zaplatit znovu zeměměřiče, jímž bude Antonín Zástěra. 22. října 1755 Antonín Felix Zástěra upomíná svůj plat 116 zlatých. 27. října 1755 Jan Martin Běšínský z Běšin, krajský hejtman oznamuje, že se obeznámil se situací podle mapy zhotovené zeměměřičem Zástěrou a zve obě sporné strany na 14. listopadu k jednání do Písku. 5. března 1756 Jan Ignác Prinz píše k mapě zeměměřiče Zástěry a některým nejasnostem v ní, které chce vysvětlit prokurátor Debra. 18. června 1756 se krajský hejtman vyjadřuje ke zprávě zeměměřiče Zástěry a jeho vyměření pozemků pana Malovce.

V době raabizace (1771–1777) zpracoval dílčí plány pardubického panství (viz wiki). Jsou uloženy SOA Zámrsk, fond Velkostatek Pardubice:

Seznam archiválií (1):

Protokoly 1883: 739.

Datum na listině: 15.07.1883 Den přijetí: 16.07.1883 Vztah k listině: Obsah

C. k. okresní školní rada v Pardubicích žádá kvůli zjištění, na kterém místě stávala před rokem 1800 v Jezbořicích stará škola, o zaslání Zástěrovy mapy (přísežný zeměměřič Antonín Felix Zástěra, pozn. překladatele) obce Jezbořice k vyhotovení dílčí kopie s polohou školy a kostela.

Copyright 1998-2026 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Regiony a oblasti ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
 
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
Aktuality
Zprávy horské služby
 
Služby pro turisty
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
Sněhové zpravodajství
 
Kalendář akcí oblasti
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
Folklor a tradice
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
Regionální rozvoj
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba