KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
VYSOČINA
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Destinační management
 
Příroda a její ochrana
  Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
Kultura, zábava, sport
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
Památky a zajímavosti
  Památky UNESCO
Památkové rezervace
Památkové zóny
Hrady a zámky
Památky a architektura
Církevní památky
 
Turistika a volný čas
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Pohádkové regiony
 
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 
Království perníku

Zámek Schönwald [ Zámek ]

Historie a vznik zámku Schönwald je úzce spjata s Jindřichem Vilémem. Památky jeho činnosti zůstaly dodnes viditelné, třebaže neúprosný čas mnoho změnil a nechápající lidé poškodili.

Jižnímu konci Jinošova přiléhala stará bažantnice s rybníkem a přízemním stavením s pavlačí, na níž poddaným, jak zachovala ústní tradice, v červenci 1775 ukázal svou tvář jejich přísný pán se skupinou myslivců za zády.

Potok z vesnice napájející rybník, z něho pak vytékající a pokračující ke Kralicím, dělil bažantnici na dvě nestejně veliké podélné části. Větší jihovýchodní se od potoka místy mírnými vlnami, ale i prudce a strměji zvedala k vrcholu pahorku, odkud se nabízely lákavé pohledy do kraje. Terén západní části se zvedal k nedaleké cestě do Kralic, jdoucí kolem obory. V údolí bažantnice převládaly rovinaté, či mírně se svažující louky.

Ještě před převzetím panství v r. 1795 mladý hrabě Jindřich Vilém rozhodl o přeměně bažantnice v anglický park a své letní sídlo, jak to odpovídalo tehdejším požadavkům, potřebám a zálibám šlechty.

Nepřetržité práce všeho druhu trvaly dlouhých čtyřicet let.

První hlavní cesta vycházela z místa zámečku a lemována především modříny, přiblížila se ke vchodu a vjezdu do vsi, zatáčela vpravo, překračovala potok a ponenáhlu stoupala šikmo svahem kolem první budoucí odpočinkové stavby (altánu), pokračovala úžlabím nad horním rybníčkem k vrcholu pahorku s předpokládanou rozhledovou stavbou a z mírného svahu směřovala k výjezdu z parku ozdobnými kovovými vraty. Druhá hlavní cesta z ústředního prostoru opačným směrem mířila ke svahu kolem budoucího stánku umění a za ním se cesta rozvětvovala.

K zámečku se přijíždělo z náměšťské silnice, lemované po obou stranách topoly, k Červenému kopečku na cestu ke Kralicím vroubenou lipami přímo k hlavní dvojdílné bráně znamenité umělecké kovářské práce. Na ni po obou stranách navazoval vysoký ozdobný průhledový železný plot, kterým zvenčí bylo vidět květinové záhony ve volném prostoru, na celé západní průčelí zámku, hladinu rybníka s velkým ostrůvkem s pozadím prudce se zvedající zalesněné stráně.

Jednoposchoďový zámeček byl zbudován podle návrhu samotného hraběte a na jeho podkladě podle kreslených plánů vídeňského c.k. architekta Josefa Kornhäusela, který byl autorem plánů rodinné krypty v Náměšti a pravděpodobně i všech ostatních uměleckých staveb na panství. Stavba zámku ve volném a vzdušném prostoru představuje obdélník 36,3m dlouhý a 19,55m široký.

Frontispis strany odvrácené ke vstupní bráně je ozdoben haugvicovským hraběcím znakem beraní hlavy, vytesaným do kamene.

Na vlysu lze číst tento latinský nápis:
AMICITIAE ET MUSIS HENRICUS COMES AB HAUGWITZ. MDCCCXXVII
(Přátelství a múzám Jindřich hrabě z Haugwitz 1827)

Vnitřní zámecký prostor představuje vedle vstupního vestibulu a k němu přilehlého velikého sálu soustavu dvanácti pokojů, jejichž vnitřní zařízení bylo v souladu s celkem. V přízemní části po celé délce budovy k východu byl květinový sál. Z chodby v poschodí se vstupovalo do prostorného salonu s štukovým stropem, velikými nástěnnými zrcadly a zdobeným krbem.

Na vrcholu kopce v parku byl postaven kruhový templ s kopulí nesenou osmi sloupy jónského stylu. Hrabě ho zasvětil bohu lesa Silvanovi.

Druhou stavbou parku se stal odpočinkový altán půlkruhovitého tvaru s reliéfy mysliveckých motivů toulců a opeřených šípů, zasvěcených bohyni lovu Dianě.

Nejvzácnějším objektem parku pro svou originalitu a zvláštní určení se stal zcela ojedinělý chrám Apollónův (Apollo Tempel) ze všech nejblíže zámku. Přední otevřená strana má tvar triumfální brány nesené dvěma nárožními a čtyřmi dórskými sloupy. Nad římsou se zvedá vysoká attika, z jejíhož lemu do pléna byla v kameni vytesána skupina Apollónových kohoutů.

O les v parku se staral hajný ze Stráže, o rozmanitou a bohatou květinovou výzdobu kolem zámku, Apollónova chrámu i na jiných místech, panský zahradník. Hladinu rybníka oživovali dvě labutě využívajícíc ostrůvků k odpočinku, divoké kachny a potápky.

Hraběcí rodina s početným služebnictvem a svými hosty přijížděla v červnu a pobývala zde do září. Hrabě Jindřich dal parku, který patřil k nejkrásnějším na západní Moravě, případný název Schönwald.

Dny hraběte Jindřicha Viléma Haugwitze se naplnily 19. května 1842.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.jinosov.ic.cz

Typ záznamu: Zámek
AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 56, 20.08.2004 v 14:19 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Regiony a oblasti ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
 
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
Aktuality
Zprávy horské služby
 
Služby pro turisty
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
Sněhové zpravodajství
 
Kalendář akcí oblasti
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
Folklor a tradice
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
Regionální rozvoj
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba