KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
VYSOČINA
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Destinační management
 
Příroda a její ochrana
  Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
Kultura, zábava, sport
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
Památky a zajímavosti
  Památky UNESCO
Památkové rezervace
Památkové zóny
Hrady a zámky
Památky a architektura
Církevní památky
 
Turistika a volný čas
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Pohádkové regiony
 
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 
Království perníku

Provoz Mladějovské úzkorozchodné dráhy [ Historie (archivní dokument) ]

S otevřením vodorovné části tratě na jaře roku 1918 se začal po dráze vozit vytěžený lupek. Dopravu od nákladiště lanovky (asi 300m od dnešní stanice Veksl) k dolům na Hřebči obstarávala pouze malá lokomotiva O&K podle pozdějšího číslování č.4, k ní brzy přibyla již silnější třínápravová "dvojka" od firmy Krauss. Po dostavbě spodního úseku dráhy vznikla potřeba silnějších lokomotiv a byly postupně zakoupeny další 3 stroje, které po odprodání malé čtyřky ve třicátých letech spolu s lokomotivou č.2 zajišťovaly veškerou dopravu na dráze až do doby dodání prvních motorových lokomotiv.

V době nejsilnějšího provozu na mladějovské dráze (léta sedmdesátá) vozily silnější lokomotivy - č.1 a č.5 v úseku Mladějov - Veksl 30 až 40 prázdných vozů a s dalšími až 25-ti jim v první části tratě obvykle vypomohla slabší lokomotiva (dříve parní č.3 nebo č.2 a později motorová BN60-H). Ve stanici Veksl byly oba vlaky spojeny dohromady a menší lokomotiva se vrátila do Mladějova. Druhý stroj pak s celým vlakem čítajícím mnohdy přes 60 vozů pokračoval směrem na Novou Ves. První takovýto vlak odjížděl z Mladějova dle jízdního řádu v 5:30 a do výhybny dorazil v 6 hodin. Vodu lokomotiva cestou brala u studny buď v km 4 nebo až za Novou Vsí v km 8. V pozdějších letech provozu kdy z parních jezdily jen č.1 a č.5 se již používala pouze druhá studna. Pokud se na Nové Vsi ještě těžilo byla provedena manipulace (odstavení části prázdných vozů) a po čtvrt hodině souprava pokračovala k Hřebči.

Na hřebči si soupravu převzala posunující lokomotiva (nejčastěji BNE 50 dříve stroj č.2) a zasunula prázdné vozy k násypkám. Parní lokomotiva si mezi tím vzala ložené vozy z minulého dne v 7:45 se odebrala na cestu zpět do mladějova. Pokud byla dostatečná zátěž křižovalo se v 8:15 ve stanici Nová Ves. Tam byly připojeny další plné vozy a celá souprava dorazila Mladějova už okolo deváté hodiny.
V Mladějově byla lokomotiva během tři čtvrtě hodiny dozbrojena, najela na prázdnou soupravu a byla připravená k další jízdě na Hřebeč. Takto udělaly obě lokomotivy dohromady 5 obratů a obvykle ještě jeden jen na Novou Ves. Posilové vlaky na Veksl se zaváděly jen v případě nutnosti. Při jízdě plného vlaku po klesání ze stanice Veksl byla souprava brzděna ručně, což zajišťovali dva až tři brzdaři a mnohdy i topič, který při jízdě po klesání nemusel přikládat. Bezpečné sjetí vlaku bylo zajišťeno zatažením nekolika brzd "na smyk" což mělo za následek, že i z kopce lokomotiva občas jela pod výkonem. Brzdaři potom koordinovali dobržďování každý pomocí brzd k dvou sobě připojených vozů (brzdařskou plošinou k sobě). Během provozu docházelo i k situacím kdy strojvedoucí chtěl ušetřit jeden obrat a hlavně zkrátit svou pracovní dobu, tak se za lokomotivou jednoho dne ocitlo prý rekordních 83 ložených vozů. Celá souprava však kupodivu brždena jen třemi brzdaři (i s topičem) dorazila bez problémů do Mladějova.

V posledních letech provozu už si dráha vystačila jen s dvěma páry vlaků denně a posilovými spoji na Veksl vedenými lokomotivou BN 60-H. To už byla zatápěna pouze jedna lokomotiva (č.1 nebo č.5).

Po ukončení provozu v roce 1991 se dráha využívala jen k dopravě obědů z místní závodní jídelny na Hřebeč, k občasné dopravě zaměstnanců a jen jednou či dvakrát do roka vyjela parní lokomotiva obvykle s vlakem pro fotografy.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.mpz.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 14.03.2005 v 13:20 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Regiony a oblasti ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
 
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
Aktuality
Zprávy horské služby
 
Služby pro turisty
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
Sněhové zpravodajství
 
Kalendář akcí oblasti
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
Folklor a tradice
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
Regionální rozvoj
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba